Opalizace - Barvoměna

Komentáře (0)

Opalizace - Barvoměna

Barvoměna - Opalizace - Hra barev

Duše drahého opálu.

Slovo barvoměna je lidovější pojmenování opalizace nebo také hra barev. Hra barev zní trochu podivně, ale přitom je to přesný popis opalizace. Abychom mohli vidět všechny spektrální barvy je potřeba pochopit chování světla a dokonalé složení drahého opálu.  

Opál

Opál je minerál, hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO2·nH2O. Oxid křemičitý a voda. Ve světě se vyskytuje mnoho odrůd opálu, drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál, mechový opál... Opál vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance.

Mechový a dřevitý opál


Drahý opál

Nejvzácnější opál, který má schopnost opalizovat. To znamená, že dopadající světelné záření se v opálu rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy (červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). 

Drahý opál 

Opál a Drahý opál

Rozdíl mezi běžným opálem a drahým opálem by se dal zjednodušeně popsat, pokud opál obsahuje i sebemenší barvoměnu, jedná se už o drahý opál. Drahý opál tedy může být jakýkoliv opál s opalizací (barvoměnou). 

Struktura drahého opálu

Drahý opál se skládá ze sfér (kuliček), které se řadí do ideálních uspořádaných trojrozměrných struktur. Jakmile světlo prochází přímo těmito sférami a přichází do styku s oxidem křemičitým, začne se ohýbat a vydávat tak různé barvy.

Struktura drahého opálu. Složení sfér.

Barvoměna

Barvoměna je optický jev ve kterém drahý opál ukazuje některé nebo všechny spektrální barvy.

Barvoměna drahého opálu je způsobena rozkladem světla v kuličkách, které jsou v malých blocích shromážděny do nejtěsnějšího kubického nebo hexagonálního uspořádání. Velikost kuliček uvnitř struktury opálového kamene ovlivňuje, které barvy jsou pro nás viditelné, protože různý průměr kuliček odráží různou část barevného spektra. 

Světlo procházející opálovým kamenem je nejprve odkloněno, nebo ohnuto, pak rozptýleno nebo rozbito a nakonec ze světelných paprsků v kameni vyzařují barvy. Důvod, proč se opál jeví mnohobarevně, je ten, že když se s opálem pohybuje, světlo zasáhne různé kuličky v různých úhlech uvnitř kamene a vyzařuje tak řadu jedinečných barev.

Struktura opálu a difrakce světla.

Pro vznik barvoměny jsou potřeba dokonalé podmínky.

- Sféry musí mít v rámci domén stejné průměry a musí být uspořádané přesně v řadách tak, aby dávaly možnost vzniku pravidelně se vyskytujících meziprostorů, které nejsou ničím jiným než obdobou štěrbin difrakční mřížky. 

- Jednotný průměr sfér konkrétní domény musí být v intervalu přibližně 150-350nm, což je řádově srovnatelné s vlnovými délkami viditelné části světla (přibližně 400-700nm). Jinými slovy, vlnové délky viditelného světla jsou funkcí velikosti sfér (mřížkový parametr).

- Difrakce světla je možná pouze při úhlech, které splňují Braggův zákon

Čím je ještě barvoměna jedinečná?

Není nijak měřitelná.

Nejdůležitější faktor při oceňování drahých opálů je právě barvoměna. Jak vysoká je intenzita barvoměny, kolik barev obsahuje a v jakém poměru. Vše se točí kolem barvoměny. Až jako k druhotnému se přistupuje k velikosti, tvaru výbrusu, nalezišti. Nelze tedy nikdy určit přesnou cenu drahého opálu, jelikož každý opál se vždy trochu liší od ostatních opálů. Existují pouze pomocné tabulky, které pomohou určit cenové rozmezí, ale konečná cena závisí na samotném prodejci. Je to obrovský rozdíl oproti třeba diamantům, kde je cena přesně dána tabulkou a není zde žádný prostor pro okamžitý zisk

Není třeba certifikát pravosti.

Některé umělé kameny jsou dnes na velmi vysoké úrovni a bez certifikátu pravosti nemáte moc jistotu, že skutečně vlastníte něco cenného. To ovšem neplatí u drahého opálu. Výroba syntetického opálu není zaměřena, aby nahradila přírodní opály, ale aby je pouze imitovala a to jen z komerčního účelu. Pokud by někdo chtěl vyrobit syntetický opál naprosto totožný k přírodnímu, musel by vyrábět každý kus syntetického opálu zvlášť jako to dokáže příroda. Syntetické opály se od přírodních liší v mnoha věcech, proto zde není ani třeba laboratorní rozbor a rozdíl je často rozeznatelný už pouhým okem. 

Ukázky barvoměny